Umělci

Legendární Tvůrčí skupina UB 12 se zformovala koncem padesátých let kolem malíře a kritika Václava Bartovského. K jejím členům patřili Václav Boštík, Jiří John, Adriena Šimotová či Vladimír a Věra Janouškovi. Cenným svědectvím o počátcích skupiny je nedávno objevený soubor unikátních fotografií, pořízený jejím členem – malířem Oldřichem Smutným – v roce 1962.

Takaši Murakami (nar. 1962, Tokio) patří mezi nejúspěšnější a nejvýraznější osobnosti světa umění v Japonsku a je dobře známý i na mezinárodní scéně. Oceňována je především jeho schopnost propojovat estetiku tradičního japonského umění s uměním současným a snaha operovat s ní v kontextu pop-kultury. Studoval  tradiční japonskou malbu (nihonga), od níž se později přiklonil ke konceptualismu a pop-artu, aniž by ji zcela opustil.

Japonský umělec Kacušika Hokusai (1760 -1849) proslul jako malíř, ilustrátor a grafik. Mezinárodní uznání si získal jako autor barevných dřevořezů ukiyo-e. Bezesporu nejznámějším Hokusaiovým dílem je Velká vlna u Kanagawy ze série Třicet šest pohledů na horu Fudži. Ta však tvoří jen pomyslnou špičku ledovce, neboť Hokusai byl během svého života velmi produktivním umělcem. Jeho dílo ovlivnilo i vývoj západního malířství, zejména krajinomalby, a mělo znatelný dopad na tvorbu impresionistů.

Jiří Valenta aneb Nekonečné mikrokosmy Kopajícího ptáka

Tajemné krajiny, biomorfní konstrukce, dendritické obrazce, bubliny, jednobuněční živočichové, struktury různého druhu, plochy vesmírů. Jednou ponurá barevnost, podruhé výrazné barvy rodící se ze tmy. Můžeme se ponořit do poetického snění, ale najednou jsme raněni řezem žiletky. Tvorba Jiřího Valenty je vzhledem k výrazové šíři neuchopitelná a vzhledem k technické stránce nezařaditelná. Co vlastně máme před sebou — fotografii, kresbu, malbu nebo počítačovou grafiku?

Termín art brut (umění v syrovém stavu) označuje širokou škálu spontánních uměleckých projevů, neovlivněných kulturním kontextem, dobovými konvencemi a zpravidla ani výtvarným školením. Typickými autory art brut jsou psychicky nemocní lidé, spiritisté nebo osoby, žijící v určité kulturní izolaci. Tento proud má od přelomu 20. století silnou tradici také v českých zemích a dílo Anny Zemánkové (1908-1986) je celosvětově známé a respektované.

Letos tomu bude právě sto let, co se 29. září 1919 v Mistříně u Kyjova narodil Vladimír Vašíček, jeden z nejvýraznějších představitelů naší abstraktní malby druhé poloviny 20. století. Jeho charakteristický výtvarný projev se vyznačuje neobyčejnou energií spontánních linií a nelomených barev, spějící k osobitému kompozičnímu řádu. Sté jubileum umělcova narození připomíná výstava na Nové radnici v Brně i náš příspěvek s ukázkami malířského díla a jeho reflexe v řadách výtvarných teoretiků.

Josef Hampl, všestranný tvůrce a objevitel nových cest

Krátce před svými sedmaosmdesátými narozeninami pokojně zemřel ve svém venkovském domě v Hrušově u Benátek nad Jizerou všestranný tvůrce a objevitel nových uměleckých postupů Josef Hampl. Od počátku šedesátých let náležel k nadaným protagonistům české strukturální abstrakce na poli grafiky i malby. Koncem desetiletí se jeho výtvarný názor změnil, nikoli však autenticita jeho tvůrčího hledání.

Akademický malíř František Líbal (7. 8. 1896 - 20. 6. 1974) se narodil ve Veselí nad Lužnicí do rodiny advokáta Quida Líbala. Malířství se začal věnovat již během gymnaziálních studií. V oktávě měl za sebou první výstavu a umělecký katalog.

Loni jsme si připomněli výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, na začátku roku 2019 jako smutnou reakci na tuto událost vzpomínáme i padesátileté výročí smrti studenta filosofické fakulty Univerzity Karlovy Jana Palacha. Jeho sebeupálení na Václavském náměstí dne 16. ledna 1969 vyvolalo nejrůznější reakce u značné části naší společnosti. Odpověď Aleny Ovčáčkové na tuto událost byla reakcí spíše intimní a tichou, která však rozhodně stojí za připomenutí.