Výstava Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích představuje projekt Národní galerie Praha, mapující reflexi tvorby amerického spisovatele Edgara Allana Poea v českém výtvarném umění. Dílo významného literáta 19. století odráží tvorba mnoha českých umělců, od klasiků až po nejmladší generaci. Výstava ve 4. patře Veletržního paláce bude otevřena do 22. listopadu 2020.

Edgar Allan Poe (1809–1849) byl prozaikem, básníkem a literárním kritikem. Pro jeho nejproslulejší literární díla je typická pochmurná až hororová atmosféra. Není proto náhodou, že hlavním společným tématem celé expozice se staly právě výtvarná zpodobnění akcentující motivy děsu, hrůzy, strachu a podivností, které sahají za hranici reality. Dokonce i výstavní prostor samotný je pojat poněkud temněji a navozuje tak patřičnou atmosféru. sen ve snu poe usher ceskegalerie

Obr. 1: Marek Škubal - Roderick Usher (2019), foto: Jiří B. Krtička
Obr. 2: Marek Škubal - E. A. Poe (2019), foto: Jiří B. Krtička

Po vstupu do expozice na první pohled zaujme dílo sochařské – zejména busta E. A. Poea vytvořená Markem Škubalem a instalace na stěně s názvem Velká matka (Zlatý scarabeus) od Kryštofa Hoška. Zlatý skarabeus je dobrodružná povídka, ve které se nalezený brouk – záhadný zlatý skarabeus – stane podnětem pro pátrání po ukrytém pokladu. Pro nalezení pokladu je mimo jiné třeba rozluštit tajnou šifru. Neméně působivý je i Škubalův Roderick Usher, busta jedné z hlavních postav z Poeovy hororové povídky Zánik domu Usherů. Tento příběh vypráví o tom, jak dávný přítel jede navštívit Rodericka Ushera, který žije v ponurém sídle svého starobylého rodu a je těžce zkoušen psychickými problémy.

sen ve snu zlatyscarabeus mumie

Obr. 3: Kryštof Hošek - Velká matka (Zlatý scarabeus) (2020), foto: Jiří B. Krtička
Obr. 4: Tereza Eisnerová - Mumie (2019-20) foto: Národní galerie Praha

Horová povídka Maska červené smrti, jejíž alegorický příběh vypráví o epidemii krvácivé morové nákazy přezdívané Červená smrt, se stala inspirací pro stejnojmenné rozměrné dílo Františka Štorma. Báseň Havran, která patří mezi nejslavnější díla E. A. Poea, je na výstavě zastoupena celou řadou uměleckých ohlasů. Stejně jako hlavní postava této hororově laděné básně se při prohlídce výstavy ocitnete v situaci, kdy havran naruší váš klid i ticho výstavní síně a budete pronásledováni zvukovými nahrávkami jeho proklamací.  sen ve snu maska cervene smrti havran

Obr. 5: František Štorm – Maska červené smrti (2019), foto: Lucie Šimánková
Obr. 6: František Štorm – Havran (2019), foto: Lucie Šimánková

Mezi grafickými pracemi a malbami mají své místo nejen portéty Poea, ilustrace či jiné obrazy vztahující se a odkazující přímo či nepřímo k jeho literární tvorbě, což lze vzhledem k tematickému záběru výstavy snadno předpokládat, ale je zde přítomna i reflexe v podobě komiksu – tedy umělecké formy, jež stojí na pomezí psaného textu a obrazu a činí tak krok směrem zpět k původnímu zdroji inspirace.

Ve vitríně je možné si prohlédnout první české překlady děl E. A. Poea v časopisech i ve své knižní podobě. Není bez zajímavosti, že ačkoli první překlady Poeových děl do českého jazyka vznikaly už v 50. letech 19. století, významnější ohlas mezi českými výtvarníky vzbudil literární odkaz tohoto amerického spisovatele teprve na přelomu 19. a 20. století. Od té doby však zájem umělců o Poea a jeho tvorbu stále trvá, a to nejen v oblasti výtvarného umění. Ostatně i tato výstava dokazuje, že je odkaz Edgara Allana Poea je stále živý a jeho dílo je inspirací pro další generace umělců.

text: Lucie Šimánková
foto: Lucie Šimánková, Jiří B. Krtička

Fotogalerie výstavy: