Na vyvýšeném břehu hornorakouské řeky Traun se již bezmála tisíc let majestátně vypíná benediktinské opatství Lambach. Areál kláštera, založeného roku 1056 biskupem sv. Adalbertem, prošel v 17. století raně barokní přestavbou, která jej změnila v hmotově kompaktní celek, malebně se odrážející v říční hladině. Více něž architektura a umělecká výzdoba kláštera nás přitahuje „česká stopa“, otištěná v jeho blízkém okolí a spojená s architektem Johannem Michaelem Prunnerem.

09lambach

Obr. 1.  Martino Altomonte: Opat Maxmilian Pagl s plány kostela Nejsvětější Trojice ve Stadl-Pauře
Obr. 2.  Areál benediktinského opatství v Lambachu

Opat Maxmilian Pagl, vládnoucí klášteru v první čtvrtině 18. století, byl prototypem vzdělaného církevního knížete s vytříbeným uměleckým vkusem, který se výtečně orientuje v soudobém umění, dovede posoudil kvality jeho tvůrců a neváhá významnou část klášterních důchodů investovat do velkorysých stavebních podniků. Opatovo teologické a filozofické vzděláni se pojilo se zájmem o křesťanskou ikonografii. Osobně se podílel na vytváření ideových konceptů symbolických staveb na klášterním panství a rovněž sám vybíral umělce, kterým má být svěřena realizace těchto náročných projektů. Rozhodující postavení mezi nimi zaujal architekt Johann Michael Prunner, tvůrce hluboce ovlivněný dílem Jana Blažeje Santiniho Aichela.

Ačkoli většina stavebních realizací Johanna M. Prunnera se nachází na území Horního Rakouska a jeho hlavního města Lince, význam díla tohoto vrcholně barokního architekta rozhodně překračuje hranice regionu. K jeho nejhodnotnějším projektům patří zámek Tillysburg a Tillyho palác ve Welsu, štýrský zámek Lamberg, cisterciácký klášter ve Wilheringu, klášterní kostel ve Spitalu am Pyhrn či přestavba kláštera a kostela Sankt Emmeram v bavorském Regensburgu. Vrcholem jeho díla je nepochybně poutní kostel Nejsvětější Trojice v Stadl-Pauře, který spolu s kaplí P. Marie Pomocné na Puchbergu a kaplí na Kalvarienbergu tvoří jedinečně působivý krajině-architektonický celek na území lambašského opatství.

02lambachObr. 3.  Kaple Kalvárie na Kalvarienbergu u Lambachu
Obr. 4.  Kaple Kalvárie na Kalvarienbergu, sousoší Ecce homo na balkóně nad portálem kaple
Obr. 5.  Kaple Kalvárie na Kalvarienbergu, skupina Ukřižování s iluzivní nástěnnou malbou v interiéru kaple

Kaple Kalvárie, vystavěná jako cílový bod křížové cesty vedoucí od kláštera na vrch Kalvarienberg, je založena na půdorysu řeckého kříže. Centrální prostor je zastřešen cibulovitou bání a prostory nad rameny kříže nižšími valbovými střechami. Stavba je členěna jednoduchými pilastry a hlavní průčelí, uzavírající jižní rameno kříže, je rámováno dvojicí štíhlých věží s cibulovitými báněmi, zakončenými bez luceren pouze koulí a křížem. V ose jižního průčelí, vypínajícího se nad strmým schodištěm, je umístěn jednoduše formovaný portál. Ve středu supraporty je výrazná konzola, vynášející balkón s ozdobnou mříží, osazený sousoším Ecce homo: ústřední postavu Ježíše s trnovou korunou a spoutanýma rukama doprovází po pravici Pilát a po levici biřic.

Hlavní oltář tvoří skupina Ukřižování, sestávající z plastik rozmístěných na uměle vytvořené skále – Golgotě. Pod trojicí křížů s umírajícím Kristem a dvěma odsouzenci truchlí Panna Maria a sv. Jan, klečící Marie Magdalena objímá patu Ježíšova kříže. Na stěně oltářního výklenku je provedena malba iluzivní krajiny s postavami vojáků a stavbami Jeruzaléma v pozadí. Kupolová klenba je zdobena monumentální freskou Nanebevstoupení Páně, pocházející od W. A. Heindla. Zatímco scéna hlavního oltáře tvoří dvanácté zastavení křížové cesty, ve východním výklenku kaple se nachází třinácté zastavení – sousoší Piety. Čtrnáctý a závěrečný výjev křížové cesty – scéna Kladení do hrobu v západním výklenku kaple – se nedochovala.

03lambach

Obr. 6.  Kaple Panny Marie Pomocné na Puchbergu u Lambachu
Obr. 7.  Kaple Panny Marie Pomocné na Puchbergu, iluzivní malba Panny Marie Pomocnice v sedmi nebezpečích v kupoli kaple

Kaple Panny Marie Pomocné byla vystavěna v letech 1717-1719 na vrchu Puchberg severně od kláštera. Centrální kaple je koncipována na atypickém půdorysu pravidelného sedmiúhelníka, s nímž koresponduje zvonovnicová střecha i tvarosloví její lucerny. Také malířská výzdoba interiéru kaple je uspořádána podle základní číselné hodnoty sedm a pojednává ikonografický námět Panny Marie Pomocnice v sedmi nebezpečích, který je v českých zemích neznámý. Vnitřní kupole je vyzdobena iluzivní malbou od Johanna Georga Abfalterera a Francesca Messenty, jejíž hlavní motiv ve vrcholu klenby zobrazuje korunovaci Panny Marie. Ze srdce Madony vyzařuje sedm paprsků, směřujících k sedmi polím iluzivního tamburu. Malby v tamburu představují sedm ohrožení, v nichž se lidé dovolávají Mariiny pomoci: válka, ztroskotání na moři, požár, vězení, nemoc, bída a mor. Oltář nese obraz Panny Marie Pasovské.

04lambach

Obr. 8.  Kostel Nejsvětější Trojice ve Stadl-Pauře u Lambachu
Obr. 9.  Kostel Nejsvětější Trojice ve Stadl-Pauře, oltář Boha Otce
Obr. 10.  Kostel Nejsvětější Trojice ve Stadl-Pauře, iluzivní malba v kupoli

Ke stavbě kostela Nejsvětější Trojice v městečku Stadl-Paura se opat Maxmilian Pagl zavázal roku 1713 na důkaz vděčnosti za odvrácení moru od lambašského opatství. Jeho záměrem bylo, aby novostavba poutního kostela vyjadřovala úctu k Trojjedinému Bohu nejen čistě uměleckými prostředky, ale též symbolickou dispozicí architektury. Svatotrojiční idea je vyjádřena v půdorysu kostela kruhem vepsaným do rovnostranného trojúhelníka. Zatímco kruh je symbolem jediného, věčného a nekonečného Boha, trojúhelník odkazuje ke třem osobám Nejsvětější Trojice. Pronikání rovnostranného trojúhelníka kruhem pak symbolizuje jednotu v Trojici a trojnost v Jednotě. V duchu ideje jediného Boha, přebývajícího ve třech osobách, je i vnitřní liturgický prostor uspořádán v podobě tří kostelů spojených v jeden.

Stavba podle projektu Johanna Michaela Prunnera se uskutečnila v letech 1714-1717, umělecká výzdoba pokračovala až do roku 1725. Ve vrcholech půdorysného trojúhelníka jsou posazeny tři věže o čtvercové základně, jejichž spodní části jsou otevřeny do centrální lodi a vytvářejí oltářní prostory. Ve středu každé ze tří dynamicky zvlněných stěn trojúhelníka se nachází jeden ze tří vchodů, orientovaný přímo proti jednomu ze tří oltářů, umístěných v arkádových výklencích v přízemí věží. Dojem dokonalé trojosé symetrie liturgického prostoru je ještě umocněn zavěšením empory s varhanami nad každým ze tří vchodů. Na zvonovnicové střeše kupole se zvedá trojboká lucerna, podepřená nárožními volutami a zakončená stříškou s trojbokým obeliskem na vrcholu. Tři nárožní věže kostela mají identické helmicové střechy.

 05lambach

Obr. 11.  Jeremias Wolff: Svislý řez kostelem Nejsvětější Trojice ve Stadl-Pauře, kolem 1720, rytina
Obr. 12.  Půdorysná dispozice kostela Nejsvětější Trojice ve Stadl-Pauře, projekt Johanna Michaela Prunnera
Obr. 13.  Půdorysná dispozice kaple Sv. Anny Samotřetí v Panenských Břežanech, projekt Jana Blažeje Santiniho-Aichela

Pozoruhodné svědectví o spolupráci projektanta s jedním z výtvarných umělců, podílejících se na výzdobě sakrálního prostoru, podává rytina Jeremiase Wolffa zobrazující svislý řez kostelem podle původního projektu. Na rozdíl od realizovaného stavu jsou zde vnitřní prostory věží odděleny plnými stěnami od lodi kostela. Při realizaci byly tyto prostory prolomeny velkými obloukovými okny, rámovanými malbami iluzivních architektur od Francesca Messenty. Tato změna jednak rozšířila prostory tří apsid ve směru jejich os, jednak umožnila umístit oltářní obrazy na vnitřní stranu vnějších stěn věží s efektním bočním osvětlením. Iniciátorem tohoto řešení byl s největší pravděpodobností specialista v oboru iluzivní malby Francesco Messenta, který je spolu s Carlo I. Carlonim autorem nástropních fresek.

Symbolický koncept architektury kostela dále rozvíjí a prohlubuje umělecká výzdoba interiéru, která byla rovněž svěřena předním umělcům té doby. Bohatý ikonografický program každého z oltářů má tři hlavní ideové náměty – evokuje jednu z Božích osob, jednu z událostí dějin spásy a jednu z božských ctností. Oltář Boha Otce zpřítomňuje rovněž událost Stvoření světa a ctnost víry, oltář Boha Syna Vzkříšení Páně a ctnost naděje, oltář Boha Ducha Svatého událost letnic a ctnost lásky. Tímto trojím vrstvením trojičních symbolických významů je základní idea Nejsvětější Trojice teologicky prohloubena a esteticky umocněna. Obraz Nejsvětější Trojice na oltáři Boha Otce pochází od Martina Altomonteho, obraz Snímání na oltáři Boha Syna je dílem Carla Innocenza Carloniho a obraz Klanění pastýřů na oltáři Boha Ducha Svatého vytvořil Domenico Parodi. Sochařské práce pocházejí od Josepha Matthiase Gotze z Pasova a bratří Johanna Baptista a Marca Antonia Spazů z Lince. Štuková výzdoba je z dílny rodiny Holzingerů.

06lambachObr. 14.  Kostel Nejsvětější Trojice ve Stadl-Pauře
Obr. 15.  Kaple Sv. Anny Samotřetí v Panenských Břežanech

Kostel Nejsv. Trojice ve Stadl-Pauře, kaple P. Marie Pomocné na Puchbergu a kaple Kalvárie na Kalvarienbergu představují soubor symbolických sakrálních staveb mimořádné hodnoty, vyzdobených v duchu barokního konceptu Gesamkunstwerk soudobými malbami, plastikami a díly užitého umění podle jednotného ikonografického programu. Kaple P. Marie Pomocné je redukovanou variantou Santiniho kaple Jména P. Marie v západočeských Mladoticích, od níž se liší především sedmiosou symetrií, symbolizující zasvěcení Panně Marii Pomocnici v sedmi nebezpečích. Kostel Nejsvětější Trojice, vrcholné dílo Johanna Michaela Prunnera, založený na půdorysné geometrii rovnostranného trojúhelníka opsaného kruhu, je inspirován Santiniho řešením kaple Sv. Anny Samotřetí v Panenských Břežanech u Prahy. Obě stavby jsou významnými projevy číselného symbolismu v barokní sakrální architektuře a cenným svědectvím uměleckého vlivu Jana Blažeje Santiniho-Aichela za hranicemi českých zemí.

Autor: Jiří Bernard Krtička

Další čtení:
Jan Blažej Santini Aichel – Geometrie posvátného prostoru