V letech 1962-71 vytvořil Mikuláš Medek ojedinělý soubor maleb pro kostely v oblasti Moravského krasu, zahrnující oltář kostela Sv. Petra a Pavla v Jedovnicích, oltář kaple Božského srdce Páně v Kotvrdovicích a křížovou cestu v kostele sv. Josefa v Senetářově. Poslední práce je spojena s novostavbou moderního kostela, což je počin v éře komunistického Československa zcela nevídaný.

01senetarovObr. 1.  Kostel sv. Josefa v Senetářově, vybudovaný v letech 1969-71 podle projektu architekta Ludvíka Kolka
Obr. 2.  Hlavní oltář kostela Sv. Petra a Pavla v Jedovnicích

Zmíněné projekty se podařilo realizovat díky osobní odvaze a mimořádné obětavosti jedovnického děkana P. Františka Vavříčka a dalších zúčastněných aktérů. Oltářní obraz v Jedovnicích vznikl jako součást velkorysé adaptace liturgického prostoru farního kostela Sv. Petra a Pavla v letech 1962–1963, na níž se kromě Medka podíleli i další významní soudobí umělci (Jan Koblasa, Karel Nepraš, Ludvík Kolek, Josef Istler). Ústředním prvkem liturgické adaptace je nový oltářní obraz Mikuláše Medka, zasazený do mohutného bílého a zlatého retáblu s asambláží fragmentů dřevěného dekoru od Jana Koblasy. Součástí oltáře byly původně také mramorový obětní stůl a tabernákl Jana Koblasy, které byly později odděleny při provádění nové liturgické úpravy v duchu II. Vatikánského koncilu.

Výtvarné pojednání křížové cesty v kostele sv. Josefa v Senetářově je semiabstraktní, založené na účinku monochromních barevných polí a několika archetypálních znaků. Pašijový příběh je zde vyjádřen s radikální úsporností, vše podstatné je znázorněno na vztazích dvou stěžejních symbolů – kříže a srdce. Jednotlivé obrazy křížové cesty jsou sesazeny do bloku těsně za sebou, takže dílo vytváří horizontální pás, umožňující divákovi „čtení“ výjevů z jediného dostatečně vzdáleného místa v lodi kostela. Podobně jako na oltáři v Jedovnicích srdce a kříž jsou zástupnými symboly Krista. Různé polohy kříže znázorňují jeho přijetí, pády při jeho nesení, ukřižování a smrt na kříži. Pojetí kříže odkazuje oltář k Medkově volné tvorbě na počátku šedesátých let, kdy se ještě před jedovnickým oltářem zrodily cykly Kříž železa a Maso kříže, první v modré a druhý v červené monochromii.

02senetarov

Obr. 3.   Křížová cesta v kostele sv. Josefa v Senetářově, 1971, zastavení I. – VII., olej, email, plátno

Kruhový útvar jako symbol srdce se vyskytuje rovněž v Medkově volné tvorbě, často též ve formě koule, pojednané tmavým kraplakem. V obecné archetypální rovině symbolizuje srdce střed člověka, jádro osoby v duchovním i fyzickém smyslu. Ve spojitosti s Kristem je srdce, žhnoucí tmavou červení, symbolem sebeobětující se lásky. Lze proto připustit výklad, podle něhož kříž představuje spíše jednotlivé epizody pašijového děje, zatímco kruhový obrazec „srdce“ samotnou Ježíšovu osobu. Tuto interpretaci podporuje barevná transformace „srdce“, k níž v průběhu křížové cesty dochází. Původně červené „srdce“ s černým rýhami a zraněními úplně zčerná ve 12. zastavení, představujícím Ježíšovu smrt na kříži. Skutečnost, že v závěrečných dvou zastaveních (snímání z kříže a uložení do hrobu) se uprostřed černého kotouče „srdce“ opět objevuje rudě žhnoucí jádro, lze chápat jako předzvěst blížícího se Kristova zmrtvýchvstání.

03senetarovObr. 4.   Křížová cesta v kostele sv. Josefa v Senetářově, 1971, zastavení VIII. – XIV., olej, email, plátno

Ve stylu vrcholného období Medkovy malby je křížová cesta provedena ve dvou dominantních barvách – tmavém kraplaku a pařížské modři. Mučednická červeň a královská modř odkazují přes Rouaultovo dílo až ke středověké tradici katedrálních vitrají. Na rozdíl od oltáře z Jedovnic, kde se tyto aristokratické barvy setkávají v jediném obrazovém poli, jsou v obrazech křížové cesty obě barvy zcela důsledně odděleny. Jednotlivá zastavení jsou provedena buď v červené, nebo modré monochromii, přičemž funkci komplementární barvy přebírá černá. Výjimkou z pravidla je šesté zastavení (Veroničina rouška), pojednaná v zlatožluté monochromii a barevně oživující celý pašijový cyklus. Stejný odstín se mihne ještě v desátém zastavení (Ježíš zbaven šatu), kde tři žluté kostky na červeném pozadí odkazují k evangelijní zprávě o tom, že vojáci před popravou losovali o Ježíšův šat.

Srdce a kříž nejsou jedinými symbolickými motivy senetářovské křížové cesty, které se vyskytují i ve volné tvorbě Mikuláše Medka a procházejí tak napříč jeho dílem. Za zmínku stojí rovněž zmíněný motiv Veroničiny roušky, jemuž umělec věnoval v letech 1970–72 celou sérii obrazů. Na závěr se zastavme u symbolu trnové koruny, který křížovou cestu zahajuje. V roce 1970 provedl Medek na objednávku P. Františka Vavříčka oltářní obraz Božského srdce Páně pro kapli v Kotvrdovicích. Hlavní motiv je vytvořen emblematickým spojením tří symbolů – Ježíšova srdce, kříže a trnové koruny. Stejný motiv umělec sólově pojednal v monochromní malbě Magnetická květina z toku 1971. První zastavení křížové cesty v Senetářově vzniklo redukcí tohoto emblému na samotný symbol trnové koruny.

04senetarovObr. 5.  Křížová cesta v kostele sv. Josefa v Senetářově, 1971, zastavení I., olej, email, plátno
Obr. 6.  Oltář v kapli Božského srdce Páně v Kotvrdovicích,1970, olej, email, plátno
Obr. 7.  Magnetická květina, 1971, olej, email, plátno, soukromá sbírka

Pro oltář v Kotvrdovicích umělec zvolil netypický formát, složený z horní výškově obdélné a dolní šířkově obdélné části s vedlejšími motivy. Hlavní motiv oltáře Božského srdce Páně doplňuje znakové vyobrazení jedenácti nástrojů umučení v dolní části obrazu. Příběh Kristových pašijí je na kotvrdovickém oltáři sdělován jediným obrazem s barokně mnohovrstevnou a komplexní symbolikou. Křížová cesta vypráví tentýž příběh v sérii čtrnácti elementárních výjevů – tvarově i barevně maximálně redukovaných symbolů. V sakrální tvorbě Mikuláše Medka tak oltář Božského srdce Páně v Kotvrdovicích představuje pendant ke křížové cestě v kostele sv. Josefa v Senetářově, kde umělec dosáhl duchovně mimořádně hlubokého a esteticky působivého sdělení s minimálním vynaložením symbolických výtvarných prostředků.

Autor: Jiří Bernard Krtička

Další čtení o Mikuláši Medkovi:
Dokonalost je krásou pro existenci – Komorní retrospektiva Mikuláše Medka v Roudnici