Abstrakce

Opus magnum alchymicum, cyklus abstraktních maleb Milivoje Husáka s alchymickými náměty, je fascinujícím dílem. Vybízí nás k přemýšlení o podstatném – o hmotě, duchu, světlu, Bohu a přírodě, trvání a proměně, živlech a principech – a ovšem také o pravých adeptech a falešných zlatodějích.

Počátek 19. století byl dobou, kdy se měnily názory na umění. Romantičtí spisovatelé a básníci se nechávali inspirovat nejrůznějšími novými podněty, nebo fenomény, které byly dříve v umění považovány za bizarní či okrajové. K takovým osobnostem patřil i francouzský romantický básník a prozaik Victor Hugo (1802-1885).

Říkali mu „doktor Jed“. Friedlieb Ferdinand Runge (1794–1867) byl německý analytický chemik, který mimo jiné vědecky prozkoumal účinky rulíku zlomocného na lidský organismus. V souvislosti s naším tématem – skrytými počátky abstraktního umění – nás však zajímají především tzv. Liesegangovy obrazce, poprvé popsané Rungem v padesátých letech 19. století.

Tušíme, že počátky abstraktní umělecké tvorby sahají mnohem hlouběji do minulosti než k prvním letům dvacátého století. Kandinský, Malevič a Kupka se museli vzdát svého prvenství a sestoupit z pomyslného žebříčku. Kdo však byli lidé, kteří se jako první odvážili vyjadřovat formou dosud neznámou? Příběh Justina Kernera a dalších dokazuje, že to rozhodně nebyli profesionální umělci.