Redakce České galerie zaměstnává lidi znevýhodněné na trhu práce, nabízí jim příležitost uplatnit svoje vzdělání a talent v kultuře. Současně podporuje tvůrce, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním, prezentací jejich děl a příběhů ve Skupině F. Již 20 let vydáváme tištěný přehled výstav výtvarného umění, který je zdarma k dispozici v kavárnách a galeriích. V roce 2017 jsme otevřeli zpravodajský a recenzní portál www.ceskegalerie.cz. Prosazujeme zájmy lidí se zdravotním znevýhodněním a vzděláváme veřejnost v oblasti destigmatizace, propojujeme témata duševního zdraví a výtvarného umění, pořádáme přednášky, besedy, výtvarné dílny a autorská čtení. Účastníme se celorepublikové kampaně Týdny pro duševní zdraví. Redakce České galerie je součástí neziskové organizace Fokus Praha, která již téměř 30 let podporuje lidi se zkušeností s duševním onemocněním. Tím, že nás podpoříte, přispějete na udržitelný chod redakce České galerie a realizaci výstav a doprovodných programů Skupiny F. Cíl: 100 000,-Kč Srdečně děkujeme!!!  Fokus Praha, z.ú. Praha www.fokus-praha.cz

Aldin Popaja: Kamenní spáči 

Aldin Popaja: Kamenní spáči
Galerie Václava Špály, Národní 30, Praha 1 
29. březen 2019 - 5. květen 2019

Praha 1, Galerie Václava Špály

https://www.galerievaclavaspaly.cz/cs/vystava/kamenni-spaci


Kurátorka Martina Vítková
Jasně geometricky definovaný tvar a nepravidelnost pocházející z reality, řád a nahodilost – to je rozpor, který se vine dílem Aldina Popaji přibližně od roku 2010, kdy se po období zájmu o figuru přiklonil k abstrakci.
Aldin Popaja Kamenní spáči
Současný člověk ze střední, západní či severní Evropy, pokud není válečný zpravodaj, zná válku jen z vyprávění. Z filmů a fotografií. Naštěstí. Postihne-li svět válka, země se ze dne na den stane nehostinným místem, v němž není žádné jistoty. Symbolicky nezůstane kámen na kameni. I díky šrapnelu v noze z prvního dne války nejspíš Aldin Popaja preferuje řád a zabývá se symbolikou, která přetrvala staletí, krále, válečné sváry, hladomory i léta štěstí a hojnosti.
Už první důležitá díla Aldina Popaji známá v Čechách, grafické listy konfrontované s fotografiemi, se týkala války. Jeho diplomová práce na VŠUP byla rozměrným objektem s hyperrealistickými portréty v nadživotní velikosti, Šťastná bosenská rodina. Odloučení a vše, co ho provází, bylo vyjádřeno fotografickou perfekcí, dlouhým časem stráveným nad jednotlivými podobiznami. Další kapitolou se stala série několika diptychů nazvaná Dernek, neboli Mejdan v Jajci. I pro tyto obrazy byla důležitým zdrojem fotografie, tentokrát dlouhá expozice, která způsobila, že se z lidí nad stolky s pivem, vínem, kečupem a brambůrkami stali duchové, přítomní a nepřítomní zároveň. Pro svou zemi už nebyli obyvateli, ale návštěvníky.

Užívání stećků v pohřebním rituálu totiž nebylo vázané na konkrétní vyznání, spojovalo všechna tři náboženství, pravoslavné, katolické i církev bosenskou. Kamenní spáči, jak jim malíř přezdívá v parafrázi na stejnojmennou sbírku bosenského básníka Maka Dizdara, vznikaly na území Bosny a Hercegoviny, ale i Černé Hory, Srbska a Chorvatska v období středověku od 12. do 16. století. Stećky demonstrují provázání víry, rytířství a lidové kultury, jsou propojeny s místními lidmi a pohádkami, pověrami a zvyky, vyzařuje z nich jakýsi homérský archaismus. S ovládnutím země Osmanskou říší fenomén kamenných nekropolí zanikl a přes všechna archeologická zjištění stećky zůstávají záhadné. Nápisy a reliéfy, jimiž jsou pokryté, významně ovlivnily současnou literaturu a umění na Balkáně. Vápencové kameny se dochovaly v různých formách jako desky, truhly, sarkofágy, pilíře a kříže zdobené reliéfy a rytinami s dekorativními, symbolickými a náboženskými motivy, scénami tance, lovu, každodenního života. Dekory zahrnují zakřivené čáry s trojlístkem, plastický cikcak, radiální kruh, růžice, měsíc, hvězdy, spirálové křivky, luk a šíp. Symboly na stećcích lze považovat za kulturní prazáklad, na nějž pozdější náboženství navazovala. Pro Aldina Popaju jde tedy o cestu k původní bázi, která předchází moderním konfliktům, ke zlatému věku, o němž sníme jako o věku jednoty, míru, rovnováhy a jednoznačné identity.Nezanedbatelným je motiv spánku, který asociuje jednu z českých pověstí o Blanických rytířích. Obraz spícího bojovníka či jakékoli deaktivované síly či energie doprovází řadu oblastí legend a mytologie. Spánek předpokládá probuzení, návrat toho, co usnulo a z vědomí zmizelo.

Konfrontací mezi jasně definovaným geometrickým tvarem a nepravidelností pocházející z reality, z reliéfů a nápisů na stećcích, se Aldin Popaja zabývá přibližně od roku 2010, kdy se po období zájmu o figuru přiklonil k abstrakci. Malíř užívá překvapivé barevné kombinace, vyjadřuje se prostřednictvím kompaktní plochy a náznakem iluze. Užívá tmavé a bílé pozadí, které můžeme interpretovat jako noc a den. Geometrickým řádem obrazců se proleptává nepravidelnost jako rentgenové světlo. Malíř hledá to, co je na symbolech estetické, co historicky podmíněné a co nese význam.
Aldin Popaja se považuje za českého malíře bosenského původu. Jeho témata jsou bosenská, ale většinu výtvarného vzdělání a přemýšlení o umění získal v Čechách. Narodil se roku 1971 v Jajci v bývalé Jugoslávii, na území Bosny a Hercegoviny. V letech 1990 až 1995 byl studentem Akademie výtvarných umění v Sarajevu. Mezi lety 1995 - 2000 vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde působil jako odborný asistent v ateliéru malby, zprvu u Pavla Nešlehy, potom u Stanislava Diviše. Pedagogické činnosti se věnuje i nadále. Kromě grafické práce, hyperrealistických pláten a symbolických kamenných spáčů je Aldin Popaja také autorem série Balkánci, namalované stylem věcného realismu, v níž dokázal, že je výborným pozorovatelem a vypravěčem.
Martina Vítková

Galerie Václava Špály