Publicistika

Umělec Milivoj Husák (1950), tvůrce osobitého figurativního i abstraktního malířského díla, známý rovněž jako autor sakrálních maleb a liturgických interiérů kostelů a kaplí na Moravě i v Čechách, se dočkal vydání své první knižní monografie. Knihu pod názvem Na počátku bylo světlo, jejímž autorem je historik umění Aleš Filip, vydala brněnská společnost CDK – Centrum pro studium demokracie a kultury.

K pozoruhodným uměleckým fenoménům naší současnosti patří Urban sketchers, mezinárodní komunita tvůrců, kteří ve svých dílech zachycují život ve městech s důrazem na očité svědectví a pravdivé zachycení skutečnosti. Již několik let tato iniciativa působí také v českém prostředí.

Jedním z nápadných důsledků, kterými  se již rok trvající pandemie promítla do běžného života, je pro mnohé z nás zmírnění jeho hektického tempa. Zpomalení, ba i zastavení v obvyklém všedním shonu však může přinést i své ovoce.  To naznačuje Pavlína Bartoňová ve svém zamyšlení nad obrazy Ivany Lomové, kterým doprovází virtuální výstavu malířky, přístupnou na webové stránce galerie Art for Good.

Ačkoli dveře našich muzeí umění a galerií zůstávají kvůli nařízení vlády uzavřené, moderní technologie nám otevírá cesty, jak se setkávat s výtvarným uměním i v době pandemie. Jednou z nich jsou virtuální přednášky k tématům (nyní nepřístupných) výstav a rozmanité online diskuze, věnované tvorbě vystavujících umělců i jiným otázkám výtvarného umění. Připravili jsme výběr z nejzajímavějších záznamů přednášek a diskuzí o umění na videu, které se ve virtuálním prostoru objevily v roce 2020 a na počátku letošního roku.

Akademický malíř Vladimír Suchánek, renomovaný český grafik, člen Evropské akademie věd a umění a dlouholetý předseda Sdružení českých umělců grafiků Hollar, zemřel 25. ledna 2021 ve věku 87 let. Svět výtvarného umění v něm ztratil nejen vynikající uměleckou osobnost, ale i vzácně čestného a noblesního člověka.

Galerie Jiřího Jílka v Šumperku odvádí již dlouhá léta nedocenitelnou práci tím, že systematicky vyhledává a představuje tvorbu pozoruhodných umělců, tvořících mimo současný mainstream a galeristy neprávem přehlížených. Takovým solitérním tvůrcem je i Šárka Hrouzková, vystavující pod názvem Rezivění své výtvarné práce založené na otisku zkorodovaných železných plechů.

Galerie umění nebudou jistě s radostí vzpomínat na rok 2020, kdy vlivem vládních nařízení musely na řadu měsíců uzavřít své prostory návštěvníkům a vzdát se realizace některých projektů. Nepříznívé vnější okolnosti loňského roku na druhé straně přivedly většinu výstavních institucí k intenzivnější a kvalitnější prezentaci svých aktivit ve virtuálním prostoru. Přinášíme reprezentativní výběr z nejzajímavějších virtuálních komentovaných prohlídek výstav realizovaných (a většinou nuceně uzavřených) v průběhu roku 2020. 

Jméno Rembrandt van Rijn se stalo synonymem holandské barokní malby zlatého věku 17. století. Vedle dramatických šerosvitných scén, sugestivně zobrazujících biblické či historické výjevy, je Rembrandt obdivován především jako mistr realistického a psychologizujícího portrétu.  Právě tomuto žánru je věnována jeho současná pražská výstava Portrét člověka v Paláci Kinských, která byla prodloužena do 21. března.

Galerie výtvarného umění v Ostravě připravila výstavu Dělník je smrtelný, práce je živá, která mapuje práci jako téma ve výtvarném umění od počátku 20. století až po současnost a prostupuje tedy napříč uměleckými směry a styly. Ačkoliv jsou nyní výstavní prostory GVUO pro veřejnost uzavřené z důvodu protiepidemických opatření,  výstavu je stále možné vidět. Expozice čítající přes 150 uměleckých děl (malby, kresby, plastiky, fotografie) od více než stovky umělců byla totiž zpřístupněna ve formě virtuální prohlídky.

Následkem protiepidemických opatření vlády zůstaly naše galerie o vánočních svátcích uzavřené a termín jejich opětovného otevření je v prvních dnech nového roku stále nejasný. Zatímco diskuse ekonomických dopadů lockdownu je v médiích na denním pořádku, o jeho dopadu na kulturní život a zvláště na působení galerií je slyšet málokdy. Přinášíme proto stanovisko ak. mal. Miroslava Kovala k uzavření galerií, vyjádřené v dopise adresovaném 20. prosince 2020 ministru kultury a ministru zdravotnictví.

Začátkem prosinceGalerie Villa Pellé uvedla výstavu Muzeum Lichožroutů – vstup vítaný!!! Jak název napovídá, hlavní roli zde hrají Lichožrouti ze známé knižní trilogie Pavla Šruta, kterou ilustrovala Galina Miklínová. Výstava je retrospektivou této umělkyně, pojatou netradičně, hravě a interaktivně. Expozice, která umožňuje návštěvníkovi vstoupit do světa, kde práce autorky žijí vlastním životem, potrvá do 28. března.

Ke konci spějící rok 2020, který zasáhl do našich životů dvěma vlnami pandemie, vychýlil z kolejí také obvyklý provoz výtvarné scény. Na nucené uzavření galerií reagovala většina institucí pořádáním výstav ve virtuálním prostředí internetu. Galerie Art for Good, jež se na virtuální expozice specializuje, připravila ke kulatým narozeninám Petra Nikla jeho internetovou výstavu , nazvanou Květy, ryby, štíři.

Ani stále přítomná a život svazující opatření proti pandemii nezabránila letos Česko-japonské společnosti uspořádat tradiční výstavu prací studentů kurzů kaligrafie a tušové malby Výstava nazvaná Ticho, která se o letošním adventu poprvé odehrává v prostředí internetu,  zve diváka ke zpomalení tempa, ztišení srdce a zklidnění mysli.

Mariánská Týnice – západočeské poutní místo s historií sahající hluboko do středověku zažilo strmý duchovní vzestup a umělecký rozkvět v době baroka, poté dlouhé období postupné devastace, která je přivedla až na práh úplného zániku, a nakonec velkolepé zmrtvýchvstání a probuzení k novému životu. Dramatický příběh právě nyní vrcholí před našima očima nepravděpodobným a nečekaným rozuzlením  – doslova zázrakem.

Jajoi Kusamaová patří mezi výrazné osobnosti moderního umění a její díla slaví (nejen komerční) úspěch i v době sociálních sítí. Věnuje se široké škále uměleckých aktivit, její umělecký rukopis je však snadno rozpoznatelný. Pro tvorbu, která zahrnuje sochařské objekty a instalace, kresbu, malbu i performance, jsou charakteristické puntíky a výrazná barevnost. Oblíbeným motivem Kusamaové jsou také dýně. V pokročilém věku se navíc Kusamaová stala hvězdou Instagramu, kde si značnou popularitu získalo pořizování selfie z jejích vizuálně atraktivních instalací.

Palachův Pylon s plastikou Plamen

Již od počátku 70. let se tyčí před budovou Federálního shromáždění (nyní Novou budovou Národního muzea) v Praze nápadný třicetimetrový ocelový pylon. Poslanci zasedající v budově za minulého režimu neměli potuchy o tom, že přímo před okny jim stojí tajný pomník Janu Palachovi. Teprve letos 17. listopadu byl zrekonstruovaný pylon odhalen v původně zamýšlené podobě, včetně symbolické plastiky Plamen.

Letos uplynulo právě 400 let od bitvy  na Bílé hoře, kde 8. listopadu 1620 zvítězila katolická vojska nad armádou protestantských stavů. Bílá hora však není pouze bojištěm a historickým milníkem, ale také významným místem na poutní mapě Čech, kde se obsah náboženské úcty pojí s uměleckou formou jedinečných  kvalit. Všem těmto aspektům je věnována výstava, která je do konce roku 2020 přístupná v nádvoří poutního areálu.

Již pět týdnů zůstávají dveře našich galerií a muzeí umění znovu uzavřeny v důsledku obnovených protiepidemických opatření. Podobně jako v období první vlny covidové pandemie  se výstavní instituce pokoušejí o přenesení svých aktivit do digitálního prostředí. V této souvislosti se u nás začíná výrazněji prosazovat nový fenomén, vyžadující pokročilou digitální technologii  – virtuální prohlídky výstav.

Přesně před šedesáti lety proběhly v Praze Konfrontace – dvě neoficiální výstavy, které můžeme označit za mezníky ve vývoji českého výtvarného umění 20. století. Neměly význam jen pro pražské umělce, ale výrazně ovlivnily i dění v Bratislavě.  Prakticky současně se stejnojmenné výstavy konaly také ve Varšavě.  Rok 1960 byl v Polsku i v Československu rokem přelomovým, kdy se v obou zemích rozběhly procesy směřující k osvobození uměleckého projevu. 

V dějinách umění najdeme mnoho příběhů génia, který žil i zemřel v zneuznání, zato po smrti jeho dílo obklopila sláva. Takový byl i osud Vincenta van Gogha (1853–1890). Jeho život byl krátký, smutný a tragický, poznamenaný těžkými zkouškami a duševní nemocí. Brzy po smrti začal být uctíván jako jedna z uměleckých osobností, které nejhlouběji ovlivnily počátky moderního umění.